Central Sites and the Development of Rural Settlements from the Middle…

Abstrakt / Abstract:
At a certain point in time, there were two central places in central Moravia: an older unfortified central agglomeration near the present-day village of Němčice nad Hanou and a younger oppidum at Staré Hradisko. Each of this centres had its own approach to raw materials, orientation of the socio-economic contacts, and possibly political focus as well. Němčice, being located at one of the main branches of the Amber Road, connected the Middle Danube area from the Mediterranean to the Adriatic; Staré Hradisko eventually expanded these contacts into a systematic trade network, being under the strong influence of the Bohemian region with links to Bavaria. During the LT C2, in addition to the location of the central place, changes took place in terms of material culture and settlement strategies in the region. This was further accentuated in LT D1 by the shift of settlements towards the west, to the vicinity of the oppidum and, at the same time, vacation of the corridor around the Morava River. In an attempt to chronologically assess the settlement pattern, it became evident how important it is to define, as precisely as possible, the dating of individual sites. This was only possible thanks to the detailed and extensive study of the material available (Čižmář 2018). Thanks to precise dating of settlements and classification based on the new chronology, the seemingly illogical group of settlements in central Moravia revealed a distinct settlement network which, in particular during the period contemporary with the oppidum, allows us to see the significant changes in the number of sites and in the orientation of long-distance contacts that were possibly associated with historical events.

V oblasti střední Moravy a širšího okolí existovaly postupně dvě centrální lokality – starší neopevněná centrální aglomerace u Němčic nad Hanou a mladší oppidum Staré Hradisko. Každé z těchto center bylo ekonomicky a pravděpodobně i politicky orientováno jiným směrem – Němčice spojovala jantarová stezka se středním Podunajím a adriatickou oblastí, Staré Hradisko pak tyto kontakty rozvinulo v systematickou obchodní síť s tím, že bylo patrně silně ovlivněno českým prostředím s vazbou na Bavorsko. Během stupně LT C2, společně se změnou centrálních lokalit, je evidentní také změna hmotných inventářů jakož i sídelní strategie v nejbližším okolí center, která byla nějakou dobu současná. Tyto změny byly později zdůrazněny zejména během fáze LT D1, kdy došlo k větší koncentraci lokalit v západní části sledovaného regionu s prostorovou vazbou na oppidum, a zároveň k uprázdnění koridoru kolem řeky Moravy. Právě při snaze oddělit od sebe sídelní areály příslušející k danému zázemí se ukázalo, jak je důležité definovat co možná nejpřesněji chronologické zařazení jednotlivých lokalit, čehož bylo možné dosáhnout pouze na základě podrobného studia dostupného materiálu (Čižmář 2018). Díky chronologickému rozdělení jednotlivých sídlišť do skupin se z doposud nepřehledného seskupení sídlištních lokalit podařilo rozpoznat strukturu osídlení, na základě které je možné především v pozdní době laténské sledovat jak výrazný úbytek sídlištních poloh, tak i změnu v orientaci dálkových kontaktů a průběhu obchodních tras, které lze pravděpodobně spojovat s historickými událostmi.

Klíčová slova / Key words:
Middle and late La Tène period, settlement pattern, central places, agglomerations, oppidum, rural settlements, settlement shift
Střední a pozdní doba laténská, sídelní struktura, centrální místa, aglomerace, oppidum, zemědělská sídliště, přesun osídlení