Pozdněglaciální osídlení u Stadic v severozápadních Čechách

Název / Title: Pozdněglaciální osídlení u Stadic v severozápadních Čechách / Late Epigravettian Site near Stadice in Northwest Bohemia
Autor / Author: Martin Oliva – † Slavomil Vencl
Zdrojový dokument / Source: Památky archeologické CXI (112), 2021, 5-70
Vydavatel / Publisher: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. / Institute of Archaeology of the CAS, Prague
ISSN: 0031-0506 (print); 2570-9496 (online)
DOI: https://doi.org/10.35686/PA2021.1
Typ / Type: Článek (česky) / Article (in Czech)
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International

Abstrakt / Abstract:
Zachraňovací výzkum stanice u Stadic provedl Slavomil Vencl již v roce 1987. Na ploše 164 m2 se podařilo odkrýt půdorys téměř kompletního tábořiště, datovaného do epigravettienu (GrN-15862: 14280 ± 120 BP). Na rozdíl od gravettienu (pavlovienu) jsou retušované nástroje daleko méně formalizované. Neobvyklá je i disproporční převaha rydel nad škrabadly, které prakticky chybí, ovšem relativně málo je i hrotů a čepelek s otupeným bokem. Většina industrie (97 %) je vyrobena ze severských pazourků, přinášených z glacifluviálních sedimentů v Německu (min. 30 km), dále se vyskytují slínovce, zkamenělé dřevo, rohovce aj. Fauna se dochovala jen zčásti a tvořily ji výhradně chladnomilné druhy s převahou mamutů. Nejzajímavějšími strukturami jsou jamky se štípanou industrií nebo s kostmi. V jedné jamce se obě složky vyskytly pohromadě, v jiné – na okraji předpokládaného obydlí – byl spolu s kostmi uložen depot okru. Depoty štípané industrie, uložené na několika zcela nenápadných místech, neobsahují žádná perspektivní ádra, využitelné polotovary nebo náročně vyrobené nástroje, ale naopak hodně vytěžených jádrovitých zbytků, zlomků a odpadu. Těžištěm článku jsou proto úvahy, zda tyto depozice, stejně jako jamky s kostmi, mohly soužit jako využitelné zásoby suroviny, příp. masa, nebo zda šlo spíše o depozice komodit s určitou symbolickou hodnotou.

During the rescue excavation conducted by Slavomil Vencl near Stadice in 1987, an almost entire camp dated to the Epigravettian period (GrN-15862: 14280 ± 120 BP) was uncovered over an area of 164 m2. Unlike the Gravettian (Pavlovian), retouched tools are far less formalised. Also unusual is the disproportionate predominance of burins over endscrapers, which are practically absent, but there are also relatively few backed points and bladelets. Most of the industry (97%) is made of northern cretaceous flint brought from glacifluvial sediments in Germany (min. 30 km), while marlite, xylolite, chert, and others also occur. The fauna, only partially preserved, consisted exclusively of cold-steppe species, with a predominance of woolly mammoths. The most interesting structures are pits with chipped industry or bones. In one pit, these two components occurred together, in another – on the edge of an assumed dwelling – a deposit of ochre was placed together with the bones. Hoards of chipped industry deposited in several completely inconspicuous places do not contain any promising cores, exploitable blanks or elaborately produced tools; in contrast, they contained many reduced core remnants, fragments and debitage. The main objective of the article is therefore to consider whether these deposits and the pits with bones could have served as ready reserves of raw material, possibly meat, or whether they were instead a deposition of commodities with a certain symbolic value.

Klíčová slova / Key words:
Stadice, severozápadní Čechy, epigravettien, pozdní glaciál, Heinrich event 1, depoty, spiritualita
Stadice, NW Bohemia, Epigravettian, Last Glacial Termination, Heinrich Event 1, hoards, spirituality