Soudský Bohumil
* 19. 1. 1922 Plzeň, † 15. 1. 1976 Paříž
Bohumil Soudský se narodil do úřednické rodiny, studoval na Akademickém gymnáziu v Praze, kde maturoval v roce 1941. Za války byl pro svůj špatný zdravotní stav osvobozen od totálního nasazení a pokračoval ve studiu na arcibiskupském učilišti, kde se věnoval teologii, hebrejštině a orientální archeologii. Zároveň začal studovat akadštinu pod vedením profesorů Hrozného a Šaldy. Po osvobození nastoupil na FF UK, kde si zapsal obor prehistorie/assyriologie a dějiny starého Orientu. Od října 1946 studoval na základě doporučení ministerstva školství na pařížské Sorbonně, a to orientální archeologii, epigrafiku a sumerologii, dále na École du Louvre sumerskou a semitskou epigrafiku, obecné dějiny umění, orientální archeologii a prehistorii. V roce 1948 získal Soudský diplom semitských studií pařížské univerzity. Po nostrifikaci a dokončení disertační práce byl v červenci 1950 promován doktorem filosofie na Karlově univerzitě.
V letech 1948-1952 působil Soudský jako asistent Prehistorického ústavu UK, 1952-1956 vedl pravěké oddělení J. A. Jíry v Muzeu hlavního města Prahy na Hanspaulce a od roku 1957 pracoval v Archeologickém ústavu ČSAV. V 60. letech krátce přednášel v Prehistorickém ústavu FF UK, a to archeologii Předního Východu. Svůj osudový výzkum v Bylanech u Kutné Hory zahájil už v roce 1953 jako výzkum záchranný, který se posléze stal dlouholetým výzkumem systematickým. Pro tento dosud nejrozsáhlejší systematický projekt výzkumu neolitického sídliště a později i mikroregionu v Bylanech u Kutné Hory, získal nejprve podporu tehdejšího ředitele Jaroslava Böhma, a posléze i jeho nástupce Jana Filipa. V Bylanech vybudoval výzkumnou expedici včetně zázemí a zaváděl nové terénní i metodické přístupy, např. uplatnění výpočetní techniky v archeologii. Pro evidenci nálezů v Bylanech zavedl v 60. letech děrné štítky. Spolu s Ivanem Pavlů a Marií Zápotockou zpracoval katalogy nálezů z Bylan (1985, 1987).
Kromě výzkumu v Bylanech se Soudský věnoval i řadě dalších zajímavých projektů – např. výzkumům v Praze-Čakovicích, Postoloprtech či v Libenicích.
Jeho nejobsáhlejší teoretická činnost je spojena s počátky neolitické civilizace v Evropě. Paradoxně se jeho koncepce evropského neolitu a eneolitu stala v 70. letech součástí vysokoškolské učebnice Dějiny pravěku a starověku I-II jako anonymní „rukopis AÚ“.
Po roce 1968 působil jako hostující profesor ve Francii, odkud se roku 1973 již nevrátil. ČSSR odmítla legalizovat jeho pobyt i žádost o vystěhování. Byl odsouzen za „opuštění republiky“ a jako emigrant měl zmizet z očí své generaci a z povědomí generací nastupujících. Jeho jméno se mohlo opět objevit až po roce 1989.
Na pařížské Sorbonně působil Bohumil Soudský až do své smrti. Založil zde moderní archeologickou školu, k níž dodnes patří rozsáhlý projekt záchrany archeologických památek v povodí řeky Aisne, který navázal na výzkum v Bylanech.
D (výběr): Soudský, B. 1950: Nejstarší zemědělské civilizace v Přední Asii a jihovýchodní Evropě. Praha (FF UK); S., B. 1954: K metodice třídění volutové keramiky. Památky archeologické 45, 75-105; S., B. 1960: Station néolithique de Bylany. Historica 2, 5-36; S., B. – Pleiner, R. 1961: K problémům československého pravěku. Archeologické rozhledy 13, 520-570; Rybová, A. – S., B. 1962: Keltská svatyně Libenice ve středních Čechách. Monumenta Archaeologica 10, Praha; S., B. 1966: Bylany, osada nejstarších zemědělců z doby kamenné. Památníky naší minulosti 4, Praha; S., B. 1967: Principles of automatic data treatment applied on Neolithic pottery. Prague; S., B. 1969: Étude de la maison néolithique. Slovenská archeológia 17, 5-96; S., B. – Zápotocká, M. – Pavlů, I. 1973: Bylany I. Paris.
L (výběr): Pavlů, I. 1992: Prof. Bohumil Soudský. Archeologické rozhledy 44 (+B), 134-139.
Ing. Ondřej Vojtěch Soudský. Paměť národa. Online: https://www.pametnaroda.cz/cs/soudsky-ondrej-vojtech-20150130-0 (15.3.2020).