Richter Miroslav
* 29. 5. 1932 Děčín, † 12. 8. 2011 Praha
Gymnázium absolvoval Miroslav Richter v Hradci Králové, kam se s rodiči přestěhoval v raném mládí. Již na gymnáziu se zajímal o středověkou hmotnou kulturu, ovlivněn hradeckým archeologem Janem Tomským. Po maturitě (1952) nastoupil na FF UK, studoval archeologii v seminářích Jana Filipa a Jana Eisnera. Studium zakončil v roce 1957.
Již v průběhu vysokoškolského studia spolupracoval s archeologickými institucemi. V roce 1953 nastoupil do Muzea hl. m. Prahy, kde pracoval pod vedením Bohumila Soudského a kde také zahájil svůj první rozsáhlý terénní výzkum na Sekance u Davle (1954-1965).
V roce 1957 nastoupil Richter do Historického oddělení Archeologického ústavu ČSAV. Spolupracoval s Ivanem Borkovským a Zdeňkem Smetánkou na formulování základních problémů, s nimiž se archeologie středověku ve svých počátcích potýkala – jednalo se o zcela nově pokládané otázky chronologie a interpretace středověkých pramenů, o aplikaci historických otázek v systému otázek archeologických. Richter se posléze specializoval na výzkumy středověkých měst a jejich počátků, zabýval se také související hmotnou kulturou.
K největším terénním akcím, které Richter vedl, patřily výzkumy předměstí Sezimova Ústí, měst Tábora, Hradce Králové, Vysokého Mýta, prvotní lokace Žďáru nad Sázavou, výzkum kláštera Ostrov u Davle nebo osídlení Oškobrhu, kde spolupracoval s Ladislavem Hrdličkou.
Kromě odborných aktivit působil Richter v první polovině 60. let jako vedoucí Oddělení středověké archeologie, na počátku 70. let byl vědeckým tajemníkem ústavu. Od roku 1976 (po spojení pražského a brněnského ústavu) byl pověřen vedením pražského pracoviště. Po opětném rozdělení obou institucí se stal ředitelem Archeologického ústavu ČSAV v Praze (1983-1990). Ze zahraničních aktivit je třeba jmenovat členství ve stálé radě UISPP (1981) či v Německém archeologickém ústavu (1984).
V rámci svého pedagogického působení v oddělení prehistorie FF UK od roku 1963 zavedl Richter tradici seminárních výzkumů, které probíhaly v 60. a 70. letech v Sezimově Ústí. Řada studentů archeologie tam získala terénní školení a první terénní zkušenosti.
Miroslav Richter je považován za jednoho ze zakladatelů české archeologie středověku, za předního odborníka v oboru.
D (výběr): Richter, M. – Vokolek, V. 1975: Hradec Králové na počátku dějin. Hradec Králové; Radoměrský, P. – R., M. 1976: Korpus české středověké keramiky datované mincemi. Sborník Národního muzea 28, č. 2-4; R., M. (ed.) 1977: Středověká archeologie a studium počátků měst. Praha; R., M. 1982: Hradištko u Davle, městečko ostrovského kláštera. Praha; Hazlbauer, Z. – R., M. 1990: Dva hromadné nálezy gotických nádobkových kachlů v Sezimově Ústí. Archeologické rozhledy 42, 416-434; R., M. – Velímský, T. 1993: Die archäologische Erforschung von Stadtwüstungen des 13. Jh. in Böhmen. Siedlungsforschung 11, 83-110; R., M. – Krajíc, R. 2001: Sezimovo Ústí. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962-1988. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
L (výběr): Sommer, P. 1992: Jubileum doc. PhDr. Miroslava Richtera, DrSc. Archeologické rozhledy 44 (+B), s. 302-304; Sommer, P. 2011: Doc. PhDr. Miroslav Richter, DrSc. Archeologické rozhledy 63, 702-703.