Kleibl Alois

* 5. 3. 1915 Litovel, † 14. 3. 2009 Praha

V Litovli si Alois Kleibl založil vlastní samostatný fotografický ateliér (1943), kde se věnoval převážně dětským portrétům a žánrové fotografii. V ateliérové práci pokračoval i po válce. V letech 1948 – 1951 byl zaměstnán v jeskyňářském družstvu Severomoravského krasu v Olomouci jako jeho zakládající člen a vedoucí propagačního oddělení v Litovli. Spolupracoval na obrazové publikaci Macocha a na výstavě Kras a jeskyně. Současně pracoval jako externí fotograf pro Ministerstvo vnitřního obchodu.
Od roku 1952 studoval na Filmové fakultě AMU, kde se záhy vypracoval na pozici asistenta profesora Karla Plicky. Doprovázel ho po Čechách i na Slovensko, jejich intenzivní spolupráce na národopisné a folklorní tematice trvala až do roku 1957. V témže roce nastoupil Kleibl na Plickovo doporučení do Archeologického ústavu ČSAV v Praze, kde pracoval až do svého odchodu do předčasného důchodu ze zdravotních důvodů (1973).
Vytvořil řadu panoramatických fotografií významných archeologických lokalit (Hrazany, Závist, Vyšehrad ad.), po obrazové stránce zpracoval většinu fotografií edice Monumenta Archaeologica (Libenice, Klučov, Kouřim, Libušín ad.). Jako fotograf se účastnil první samostatné archeologické expedice ústavu do Mongolska (1958), kde dokumentoval nejen průběh výzkumu Külteginova památníku, ale také podmínky a zázemí výzkumu. Seznámil se zde s francouzským fotografem Cartierem Bressonem, s nímž spolupracoval na dokumentaci mongolských národních her. Fotografoval stovky archeologických nálezů, specializoval se například na keltské mince – jeho práce byla oceněna na světovém kongresu numismatiků ve Washingtonu (1973).
Kleibl se podílel na organizaci a přípravě významných výstav, například Velká Morava ve Vladislavském sále na Pražském hradě (1964) nebo Nové výzkumy v Československu v Uměleckoprůmyslovém muzeu u příležitosti VII. Mezinárodního kongresu Unie věd prehistorických a protohistorických (1966).
Za dobu svého působení v Archeologickém ústavu nebylo odvětví ve fotografii, ve kterém by Alois Kleibl nepracoval, od portrétu, krajiny, figurální kompozice až k drobným předmětům a detailům. Jeho práci oceňovali i naši nejvýznamnější fotografové – Josef Sudek a Karel Plicka.
Kolegové a spolupracovníci dodnes vzpomínají na kvalitu jeho fotografií a na jeho pracovitost a vytrvalost, především však na jeho skromnost.

D (výběr): Fotografickou stránku zpracoval Alois Kleibl např. u publikací z edice Monumenta archaeologica: Rybová, A. – Soudský, B. 1962: Libenice. Keltská svatyně ve středních Čechách. Praha; Šolle, M. 1966: Stará Kouřim, a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách. Praha; Nechvátal, B. 1976: Vyšehrad. Praha. Podílel se na obrazové části výstav: Velká Morava (1963), Nové výzkumy v Československu (1966).
L (výběr): Nechvátal, B. 2000: Fotograf Alois Kleibl – 85 let. Archeologické rozhledy 52, 372-373. Nechvátal, B. 2010: Zemřel fotograf české a moravské archeologie Alois Kleibl (1915-2009). Archaeologia historica 35, 482-83.