Jansová Libuše

* 5. 10. 1904 Praha, † 1. 1. 1996 Praha

Libuše Jansová se narodila do rodiny akademického malíře Václava Jansy. Vystudovala na FF UK obor archeologie pod vedením prof. Albína Stockého. Jako první česká archeoložka promovala v roce 1928. Již během studia pracovala jako pomocná vědecká síla v pravěkém oddělení NM (1924-28). Do Státního archeologického ústavu nastoupila L. Jansová v roce 1929. První archeologický výzkum, který samostatně vedla, byl výzkum Nového Hradu u Kunratic (1928-29), následoval výzkum pohřebiště v Praze – Bubenči (1931-32). Od roku 1930 pracovala na převodu nálezových zpráv ze spisové registratury do samostatně vyčleněného archivu.

V roce 1934 Jansová z ústavu odešla v důsledku akce na podporu nezaměstnané inteligence. Zpět do StAÚ nastoupila v roce 1951, v době prudkého nárůstu počtu archeologických akcí. Kromě vedení dokumentačního oddělení (1951-57) převzala po V. Spurném i vedení archivu nálezových zpráv, kde těžiště práce spočívalo především ve zpracování fondu bývalého Amt für Vorgeschichte. Současně pracovala L. Jansová na systematickém výzkumu oppida Hrazany (1951-63). Po ukončení výzkumu ji tehdejší ředitel Jan Filip pověřil dalším náročným projektem – výzkumem oppida na Závisti (1963-73). L. Jansová na Závisti pracovala 10 sezón na odkryvu akropole a hlavní brány. Objevem evropského významu byla nejen unikátní svatyně typu antického temenu, odkrytá v prostoru akropole, ale také dokonale zpracovaná stratigrafie devíti základů bran v přímé superpozici.

Do důchodu odešla L. Jansová v roce 1973, řadu let však pokračovala ve vědecké práci, soustředila se zejména na zpracování výzkumu v Hrazanech. V letech 1978-1990 působila jako předsedkyně sekce prehistorie a klasické archeologie Společnosti přátel Národního musea.

Libuše Jansová se zařadila mezi nejvýznamnější evropské odborníky na problematiku pravěkých hradišť a dobu laténskou.

 

 

P: Archiv AV ČR, fond Státní archeologický ústav 1919-1952.

D (výběr): Jansová, L. 1962: Pozdně laténské osídlení jižních Čech, Praha. J., L. 1983: O počátcích laténské fortifikace v Čechách, Praha.  J., L. 1986-1992: Hrazany: Das keltische Oppidum in Böhmen. Band I-III. Praha.

L (výběr): Drda, P. 1994: Libuši Jansové s vděčností a přáním. AR 46/4, 634-635. Sklenář, K. 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, 257-258.