Durdík Tomáš

* 24. 1. 1951 Praha, † 20. 9. 2012 Praha

Tomáš Durdík pocházel z Prahy, po maturitě na gymnáziu (1969) nastoupil na FF UK, kde vystudoval obor archeologie a historie. Navštěvoval semináře Jana Filipa, Rudolfa Turka a Jiřího Slámy. Během studia nastoupil do Archeologického ústavu ČSAV (1971) a stal se členem nově budovaného Oddělení archeologie středověku. Pracoval zde jako pomocný asistent na výzkumu Pražského hradu a na záchranných výzkumech (1972). V oddělení setrval až do svého předčasného úmrtí v roce 2012.
Od počátku svého působení v ústavu Durdík usiloval o studium hradů v Čechách, zasazené do středoevropského kontextu. Formuloval koncept hradních typů, které vnímal jako klíč k poznávání jejich sociálních a genetických souvislostí. V téže době se zrodil i jeho projekt výzkumu hradů přemyslovského loveckého hvozdu, soustavně prováděný na významných hradech Křivoklát, Týřov, Hlavačov a Angerbach. Tyto a řada dalších výzkumů se mu staly východiskem k formulaci hypotéz o hradech přechodného typu, o úloze kastelů v české i evropské hradní architektuře a v neposlední řadě k poznání středověké hmotné kultury.
Durdík se intenzivně věnoval také pedagogické činnosti. Přednášel na řadě vysokých škol (FF UK, ČVUT, KAR ZČU), a to nejen o archeologii, ale také o architektuře, umění, či hmotné kultuře. Těsně před svým odchodem, v červenci 2012, převzal vedení Katedry archeologie ZČU.
Díky svému domácímu i mezinárodnímu renomé se Durdík stal členem řady vědeckých rad a výborů (např. Český národní komitét ICOMOS, Comité permanent Castrum Bene, ICOMOS/UNESCO ad.), v roce 2011 získal prestižní ocenění Europa Nostra Award za osobní přínos a obrovské nasazení při ochraně evropského kulturního dědictví.
Tomáš Durdík byl člověk pracovitý a tvůrčí, s téměř nadlidským pracovním nasazením. Svým příkladem ovlivnil řadu badatelů. Je považován za zakladatele české kastellologie, tzv. české školy, kterou postavil na mezinárodně uznávanou úroveň. Jeho žáci, kolegové i přátelé vzpomínají na jeho přátelskou povahu, smysl pro humor i lásku k přírodě.

P: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, fond Archeologický ústav ČSAV 1953-1993.
D (výběr): Durdík, T. 1982: Počátky a geneze hradů 13. století v přemyslovském loveckém hvozdu. Muzeum a Současnost 5, 73–130; D., T. 1984 (2000, 2008): České hrady. Praha; D., T. 1985: Hradní typologie. Malá československá encyklopedie 2. Praha; Petráň, J. – Buchvaldek, M. – D., T. – Michovský, V. – Petráňová, L. – Sláma, J. – Tícha, M. 1985: Dějiny hmotné kultury I. Praha; D., T. 1991: Hrady v přemyslovském loveckém hvozdu ve světle archeologického výzkumu. Praha; D., T. 1994: Kastellburgen des 13. Jahrhunderts in Mitteleuropa. Praha -Wien – Köln – Weimar; D., T. 1995 (1996, 1997, 1999, 2001, 2005): Encyklopedie českých hradů. Praha; D., T. 1998: Hrady kastelového typu 13. století ve střední Evropě. Praha; Svoboda, L. – Úlovec, J. – Chotěbor, P. – Procházka, Z. – Fišera, Z. – Anderle, J. – Slavík, J. – Rykl, M. – D., T. – Brych, V. 1998: Encyklopedie českých tvrzí. I. díl A-J. Praha; D., T. 2000: Selected Medieval Castles of Central Bohemia. Prague Castle – Žebrák – Točník – Křivoklát – Karlštejn. Praha; Svoboda, L. – Úlovec, J. – Chotěbor, P. – Procházka, Z. – Fišera, Z. – Anderle, J. – Slavík, J. – Rykl, M. – D., T. 2000: Encyklopedie českých tvrzí. II. díl K–R. Praha; Úlovec, J. – Fišera, Z. – Chotěbor, P. – Slavík, J. – Procházka, Z. – Rykl, M. – D., T. 2005: Encyklopedie českých tvrzí. III. díl S-Ž. Praha; D., T. 2007: Hrady přechodného typu v Čechách. Praha.
L (výběr): Klápště, J. – Sommer, P. 2012: Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc. Archeologické rozhledy 64, 799-801; Kolektiv autorů, 2012: Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc. Časopis Společnosti přátel starožitností 120, 129-196.