Koutecký Drahomír

* 17. 1. 1931 Zelów, Polsko, † 26. 2. 2015

Drahomír Koutecký se narodil v enklávě tvořené potomky pobělohorských evangelických exulantů, kteří Zelów založili v roce 1803. Za 2. světové války se stal Zelów součástí Německé říše, české školství bylo německou okupační správou zrušeno a Koutecký byl nucen studovat mateřský jazyk ilegálně. Po skončení války se v rámci druhé reemigrační vlny s rodiči vrátil do Čech. V roce 1949 nastoupil na gymnázium v Plané u Mariánských Lázní, kde maturoval v roce 1953. Poté byl přijat ke studiu prehistorie na FF UK. Během studií pracoval jako dokumentátor Prehistorického oddělení Národního muzea (1957-1958). Po ukončení studia (1959) nastoupil do mostecké expozitury Archeologického ústavu ČSAV, zde působil po celý svůj život.
V expozituře Koutecký prosazoval velkoplošné výzkumy, které byly významné pro další rozvoj archeologie z hlediska poznání sídelních struktur, a zároveň hledal možnosti jejich realizace. Vedl řadu výzkumů (Tuchomyšl, Jenišův Újezd), největší z nich – ve Vikleticích (v letech 1961-1967) – při stavbě Nechranické přehrady na ploše 60 ha.
V roce 1966 převzal Koutecký (jako čtvrtý v pořadí) funkci vedoucího mostecké expozitury, v níž úspěšně prosazoval zájmy a potřeby záchranné archeologické činnosti. Otevřel diskusi k problematice záchrany archeologických památek v oblasti SZ Čech, ohrožených dynamicky narůstající těžebnou činností. Výsledkem byla mezirezortní dohoda, uzavřená mezi mosteckou expoziturou Archeologického ústavu ČSAV a Severočeskými hnědouhelnými doly, na jejímž základě dostávala expozitura od roku 1973 pravidelný finanční příspěvek. Díky tomu bylo možné postupně zlepšit personální obsazení i technické vybavení expozitury.
Drahomír Koutecký byl vynikajícím odborníkem na pozdní dobu bronzovou a dobu halštatskou (zejména bylanskou kulturu). Působil také jako pedagog – řadu let vyučoval archeologii na Vysoké škole pedagogické v Ústí nad Labem. Byl to poctivý, morálně pevný a všeobecně vážený člověk, vynikající skromností, pracovitostí, ale i specifickým humorem.

D (výběr): Bouzek, J. – Koutecký, D. – Neustupný, E. 1966: The Knovíz settlement of North-West Bohemia. Fontes archaeologici Pragenses 10, Praha; K., D. 1968: Velké hroby, jejich konstrukce, pohřební ritus a sociální struktura obyvatelstva bylanské kultury. Památky archeologické 59, 400-487; Bouzek, J. – K., D. 1980: Mohylové a knovízské kostrové „pohřby“ v jamách ze severozápadních Čech. Památky archeologické 71, 360-432; K., D. a kol. 1980: Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 1953-1972. ASM 13, Praha; Fridrichová, M. – K., D. – Slabina, M. 1996 (dále 1997, 1999): Die Gräberfelder der Bylaner Kultur in Praha I-III. Památky archeologické 87, 104-178; dále PA 88, 5-64 a PA 90, 319-396; Bouzek, J. – K., D. 2000: The Lusatian Culture in Northwest Bohemia. Příspěvky k pravěku a rané době dějinné severozápadních Čech 8, Most; K., D. 2001: Emigrace do Zelova a reemigrace do Čech. In: víra nebo vlast? Exil v českých dějinách raného novověku. Ústí nad Labem, 59-71.
L (výběr): Velímský, T. 1991: Jubileum Drahomíra Kouteckého. Archeologické rozhledy 43, 159-160; Smrž, Z. (ed.) 2002: Sborník D. Kouteckému. Příspěvky k pravěku a rané době dějinné severozápadních Čech 9, Most; Sklenář, K. 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů, Praha, 313-314.