Prošek František

* 20. 9. 1922 Střezimíř u Tábora, † 26. 7. 1958 Praha

František Prošek pocházel z rodiny pekařského dělníka. Po absolvování měšťanské školy odešel do učení na mechanika. V té době se seznámil s archeologem L. Hájkem a začal se hlouběji zajímat o paleolit. Na počátku 2. světové války se pod vedením J. Petrboka účastnil řady exkurzí a výkopů v okolí Prahy. Univerzální přírodovědec Petrbok získal řadu mladých nadšených studentů – V. Ložek se pod jeho vlivem zaměřil na malakozoologii, Prošek na paleolit, E. Vlček se specializoval na antropologii.  V letech 1942-43 byl totálně nasazen do Německa, odkud byl však pro nemoc odeslán domů. Po návratu pracoval ve zbrojovce Jawa v Praze (1943-46).

Po osvobození se Prošek přihlásil jako mimořádný posluchač prehistorie na FF UK u prof. Filipa, a zároveň studoval geologii na PřF UK. Aby mohl navštěvovat přednášky, musel po celý rok pracovat jen v nočních směnách. Když se mu podařilo získat místo zřízence v geologicko–paleontologickém ústavu UK u prof. Augusty (1946), mohl se věnovat studiu soustavněji. Při studiu se účastnil archeologických průzkumů, např. jeskyní Českého ráje s L. Jislem (1947).

Do Státního archeologického ústavu nastoupil Prošek roku 1949 a pracoval zde až do své smrti (1958). Těžiště jeho činnosti spočívalo ve výzkumu paleolitu. Je považován za zakladatele moderního českého výzkumu tohoto období s důrazem na stratigrafii, studium spraší a jeskynních usazenin. Provedl řadu výzkumů v Českém Krasu (Koněpruské jeskyně) i jinde (Obříství, Tašovice), pracoval také na Slovensku (Barca, Gánovce). Na základě svých výzkumů jako první vymezil szeletien, na východním  Slovensku objevil starý aurignacien, studoval otázky českého magdalenienu, pokusil se o rozčlenění českého mezolitu.

František Prošek zemřel v mladém věku, náhle, po těžké nemoci. Jako první poukázal na složitost a metodiku dokumentace jeskynních profilů. Spoluprací s přírodovědci získal ve své době neobvyklé výhody týmové práce, měl zdravý úsudek a schopnost rozeznat podstatné problémy. Jeho odchodem ztratil obor jednoho z nejnadějnějších paleolitiků.

D (výběr): Prošek, F. 1947: Paleolitické osídlení Čech ve světle novějších výzkumů. Časopis Národního muzea 116, 129-141. P., F. 1953: Szeletien na Slovensku. Slovenská archeológia 1, 133-194. P., F. – Ložek V. 1954: Stratigrafické otázky československého paleolitu. PA 45, 35-74.

L (výběr): Ložek, V. – Vlček, E. 1959: František Prošek a jeho životní dílo. Anthropozoikum 9, 7-14 (+B). Rataj, J. 1959: Bibliografie prací Františka Proška. PA 50, 327-329.