Archeologické léto detail prohlídky: Hradní zřícenina Strádov
Hradní zřícenina Strádov
Zřícenina hradu Strádov se nalézá v lesním komplexu Slavické obory asi 1 km severně od obce Libáň, 0,7 km jižně od Práčova, 3 km severoseverovýchodně od Nasavrk, zhruba 6 km jihovýchodně od hradu Rabštejnku a přibližně 9 km jižně od Chrudimi, v katastrálním území Ochoz u Nasavrk.
Hrad je situován na skalní ostrožně vybíhající z Nasavrcké plošiny přímo nad soutokem řeky Chrudimky s Libáňským potokem. Převýšení ostrožny nad údolím Chrudimky činí 70 m. Na severní a západní straně je hrad přirozeně chráněn srázy spadajícími na pravý břeh Chrudimky, na východní straně plní tuto funkci prudce se svažující levý břeh Libáňského potoka. Přístup od jihozápadu musel být bráněn uměle. Hrad dvojdílné dispozice vznikl patrně v polovině 14. století a již v první polovině 15. století je uváděn jako pustý.
Hrad zaujímá dvojdílnou dispozici. Na severním nejlépe chráněném konci ostrožny se nalézá vlastní jádro hradu zabírající plochu zhruba 276 m2. Od zbytku ostrožny bylo jádro hradu odděleno až 8 m hlubokým šíjovým příkopem o šířce 19 – 20 m. Z vlastního jádra se nejlépe dochoval střep obloukové hradby uzavírající na severní straně velmi stísněné nádvoří. V hradním jádře registrujeme pozůstatky dvou zděných staveb. První nejlépe dochovaná stavba se nalézala v čele hradní dispozice, dochovala se i boční severovýchodní stěna s portálem. Podle současných názorů by mohlo jít o palácovou budovu a hrad by podle této interpretace představoval zástupce dvoupalácové dispozice. Ze zadní stavby lichoběžníkovitého půdorysu se dochoval pouze nevýrazný terénní relikt. Při povrchovém průzkumu na severovýchodních svazích, které ve středověku sloužily jako depoziční areál, byla získána menší kolekce stavební keramiky a mazanice. Stavební keramika je zastoupena zlomky prostých režných dlaždic, amorfními zlomky cihel a zlomky prejzů.
Vlastní předhradí vymezené na severní straně již zmiňovaným šíjovým příkopem, na západní a východní straně prudkými srázy, bylo na jihovýchodní straně odděleno několika fortifikačními liniemi sestávajících se ze zděné hradby, příkopů a valů. Poměrně rozsáhlá plocha předhradí (cca 4928 m2) byla členěna na tři výškové stupně. Na nejnižším stupni v přímém sousedství jádra hradu se nalézají částečně zasuté zbytky do skály vytesané cisterny a několik pozůstatků po stavbách lehčí konstrukce. Na středním, plošně nejrozsáhlejším stupni se nalézala zděná budova s částečně dochovaným valeně klenutým sklepem a další zástavba spíše lehčího charakteru. Nejvyšší třetí stupeň uzavírala kamenná hradba, jejíž pozůstatky jsou nejlépe patrné na východní straně. Zde se patrně musel nalézat branský objekt, do nějž ústila hlavní komunikace. Před zděnou hradbou se nalézal druhý příkop, malá plošina, před níž se dochovaly zbytky nedokončeného příkopu a sypaného valu. Hlavní přístupová komunikace probíhala podél východní hrany ostrožny, patrně po dřevěné mostovce překračovala z nejnižšího stupně předhradí po dřevěné konstrukci šíjový příkop a ústila v prostoru hradního jádra. Na východní straně v prostoru druhého stupně předhradí z komunikace odbočuje stezka směřující do poloviny východního svahu, kde se nalézá zděná dvouprostorová stavba se zdrojem pitné vody.
Při východní hraně ostrožny před předsunutým opevněním byla objevena kumulace zahloubených objektů, z nichž některé jeví obytný či skladovací charakter. Zajímavostí je vyzdění stěn a vstupní koridory obrácené směrem ke hradu. Některé nepravidelné objekty patrně souvisí s těžbou písku a kamene. Nejvýraznějším terénním zásahem v předpolí je rozsáhlý písník užívaný ještě na počátku 60. let minulého století. Přibližně 0,5 km po proudu Chrudimky se pod hradem nalézají relikty náhonu a mlýna s kolem na spodní vodu. Z největší pravděpodobností se jedná o jeden ze 4 mlýnů zmiňovaných v roce 1438.
.

Strádov, zřícenina hradu. Plán hradu. A) hradní jádro s obytnou věží; B) suterén hospodářské stavby; C) cisterna; D) purkrabství s dochovaným sklepem; E) opevnění předhradí; F) nedokončený val; G) stezka k obj. 2. Podle J. Musila a P. Netolického.

Pohled od severu na dochovanou část obvodové hradby hradního jádra. Foto J. Musil.

Pohled do nitra sklepa budovy purkrabství.
Místo srazu: u pomníčku F. Bokvaje.
Do obce jezdí autobus (zastávka Nasavrky – náměstí); parkování je možné na rovněž náměstí; po skončení exkurze na oppidu je možné navštívit archeoskanzen „Země Keltů“ v Nasavrkách.
Účast na komentované prohlídce je ve většině případů bezplatná, nicméně vybraný termín je nutné si rezervovat:
Přesné místo srazu je vyznačeno bodem v mapě.
V případě dotazů nás neváhejte kontaktovat na archeoleto@arub.cz