organizace archeologické památkové péče v ARÚ AV ČR v Praze, v.v.i.

srpen 19th, 2011

.

Postavení ARÚ AV ČR v Praze, v.v.i.

Archeologický ústav AV ČR je dle znění §21, odst.1 zákona o státní památkové péči 20/87Sb., v platném znění, organizací oprávněnou k provádění archeologických výzkumů na území ČR.

.

Územní působnost ARÚ AV ČR v Praze, v.v.i.

Archeologický ústav AV ČR v Praze, v.v.i. je oprávněn provádět v rámci svých vědeckých projektů archeologické výzkumy na celém území ČR – především v Čechách; na Moravě a ve Slezsku tuto funkci plní Archeologický ústav AV ČR v Brně, v.v.i.

Záchranné archeologické výzkumy, tedy takové, které se konají mimo vědecké projekty v rámci stavebních a jiných aktivit, narušujících archeologické nemovité a movité nálezy, jsou prováděny ARÚ AV ČR převážně na následujících územích:

  • okres Kladno
  • okres Mělník
  • okres Kutná Hora
  • z okresu Nymburk k.ú. Libice nad Cidlinou
  • z okresu Benešov k.ú. Sázava, Černé Budy, Dojetřice, Čeřenice a Bělokozly, o. Benešov
  • z okresu Praha – východ k.ú. Přezletice
  • z území Praha 1 – Hradčany, především NKP Pražský hrad
  • z území Praha 2 – NKP Vyšehrad s předpolím
  • z území Praha 6 – Střešovice, Břevnov, Dejvice
  • z území Praha 7 – Holešovice
  • z území Praha 8 – Ďáblice
  • z území Praha 9 – Balabenka, Běchovice, Čakovice, Černý Most, Dolní Počernice, Horní Počernice, Hloubětín, Hostavice, Kbely, Klánovice,Koloděje, Kyje, Letňany, Miškovice, Satalice, Třeboradice, Újezd nad Lesy, Vinoř
  • z území Praha 10 – Dubeč, Dolní Měcholupy, Horní Měcholupy, Hostivař, Kolovraty, Královice, Křeslice, Lipany, Malešice, Nedvězí, Pitkovice, Strašnice, Šterboholy, Uhříněves

.

Archiv ARÚ AV ČR v Praze, v.v.i.

Archiv ARÚ AV ČR v Praze soustřeďuje největší soubor informací o archeologických nálezech a lokalitách v ČR. Je veřejně přístupným archivem, který je budován již 80 let. Oprávněné organizace dle znění §21 odst. 3 mají povinnost informovat ARÚ o zahájení archeologického výzkumu a podat zprávu o jeho výsledcích.

Formuláře, Hlášení, Zpráva a Pokyny k zhotovení Nálezové zprávy naleznete na stránce formuláře  v sekci archivy.

 

Malyková Drahomíra

únor 14th, 2011

Realizované výzkumy:
2005-2006 Žatec – tepelný napáječ
2007-2008 Praha – Kbely, obytný park centrum Kbely
2008 – Praha – Kbely, revitalizace parku
2008-2009 Kolín – výstavba obchvatu města
2010 – Čelákovice – bytový soubor náměstí
2011-2012 – Čelákovice, revitalizace náměstí

*

Studium a zaměstnání:
Absolvovala archeologii a etnologii při Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF Univerzity Karlovi v Praze v roce 2004 diplomovou prací „Nálezy lidských kosterních pozůstatků na sídlištích mladší a pozdní doby bronzové v Čechách a na Moravě“. V r. 2012 ukončila doktorandské studium disertační prací „Nálezy lidských kosterních pozůstatků na sídlištích mladší a pozdní doby bronzové ve středních Čechách“.

*

Výběr z publikační činnosti:

Malyková, D. – Likovský, J. – Velemínský, P. – Čech, P. 2014: Společný hrob dvou mužů se stopami smrtelných zranění ze Žatce. Archeologie ve středních Čechách 18, 883-900.
Frolík, J. – Malyková, D. 2013: Záchranný archeologický výzkum náměstí 5. května v Čelákovicích 2011-2012, Zprávy České archeologické společnosti, 41-42.
Vlčková , Z. – Malyková, D. 2012: Lidské pozůstatky. In: Kuna, M. – Němcová, A. : Výpověď sídlištního odpadu: Nálezy z pozdní doby v Roztokách a otázky depoziční analýzy archeologického kontextu. Praha: Archeologický Ustav AV ČR Praha, 147-150.
Malyková, D. – Bursák, D. – Pecinovská, M. 2010: Nové sídlištní nálezy z doby římské v Praze-Kbelích. In: E. Droberjar (ed.) Archeologie barbarů 2010 : Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem. Studia Archaeologica Suebica I. Olomouc 2011, 397 – 413.
Pecinovská, M. – Malyková, D. 2011: Sídlištní objekty z pozdní doby bronzové v Horních Počaplech, okr. Mělník. Archeologie ve středních Čechách 2011, roč. 15, č.1, 291-300.
Šumberová, R. – Malyková, D. – Vepřeková, J. – Pecinovská, M. 2010: Sídelní aglomerace v prostoru dnešního Kolína: záchranný výzkum v trase obchvatu města. Archeologické rozhledy LXII, 661-679.
Likovský, J. – Malyková, D. – Brzobohatá, H. – Stránská, P. 2010: Causation and methods of skull trepanation in the past from the point of view of the latest findings from the Czech territory. Anthropologie 48, 19-32.
Šumberová, R. – Malyková, D. 2010: Kolín: druhý rok záchranného archeologického výzkumu v trase obchvatu silnice I/38. Zprávy České archeologické společnosti, 11-12.
Šumberová, R. – Malyková, D. 2009: Kolín – obchvat silnice I/38 (neolitické rondely, polykulturní lokality). Zprávy České archeologické společnosti, 13.
Malyková, D. 2008: Záchranný archeologický výzkum Praha-Kbely, výstavba bytových domů. Zprávy České archeologické společnosti, 5.
Malyková, D. 2005: Trepanace lebky v etnologickém kontextu. Studia mediaevalia Pragensia. Praha : Karolinum, 113-124.
Likovský, J. – Malyková, D. 2004: Trepanace lebky z únětického dvojhrobu v Praze – Jelení ulici a její srovnání s nálezy trepanací shodného datování z území Čech. Archeologické rozhledy 2004, roč. 56, č. 4, s. 841-849.
Stolz, D. – Malyková, D. 2004: Nedatované hradiště nad Rakovnickým potokem u Chlumu (okr. Rakovník). Archeologie ve středních Čechách. 2004, roč. 8, č. 1, s. 307-311.
Malyková, D. 2002: Trepanace lebky v archeologických nálezech z území Čech: Trephinated skulls among archaeological finds from Bohemia. Archeologie ve středních Čechách. 2002, roč. 6, č. 1, s. 293-314.

Výzkum v Praze – Kbelích

říjen 22nd, 2007

Archeologové v místě budoucího Obytného parku centrum Kbely prozkoumali unikátní polykulturní naleziště. Našli pozůstatky osídlení od doby eneolitu (cca 3. tisíciletí př. Kr.) až do novověku. Přečtěte si zbytek tohoto vstupu »

Praha – Kbely – obytný park centrum Kbely

leden 23rd, 2007

Archeologický výzkum byl vyvolán plánovanou výstavbou bytových domů v centru pražské části Kbely na prostoru ohraničeném zhruba ulicemi Mladoboleslavská, Žacléřská, Železnobrodská a Vrchlabská. Městská část Praha – Kbely leží v severovýchodní části hlavního města Prahy asi 10 km od centra města na rozlehlé náhorní planině. Jedinou místní vodotečí je Vinořský potok v jehož prameništi se nachází rybník o rozloze 0,3 ha na jehož jižním břehu leží zkoumaná plocha. V místě bývalého hospodářského dvora a pivovaru buduje společnost Ariupuana a.s. Obytný park centrum Kbely. V rámci předstihového archeologického výzkumu byly prozkoumány pozůstatky osídlení z období eneolitu, mladší a pozdní doby bronzové, mladší doby železné (laténské) a doby římské.V západní části plochy byly zachyceny i stopy osídlení z raného středověku.

V celém prostoru výzkumu bylo možné vysledovat tři kumulace osídlení:

Výrazná kulturní vrstva z doby římské, která místy dosahovala mocnosti až 1,6m se soustředila zejména v nejsevernější části plochy v poměrně těsné blízkosti místní vodoteče. Většina objektů nezasahovala do sprašového podloží. V této vrstvě bylo mimo jiné objeveno velké množství keramiky včetně zlomků pocházejících z římských provincií. Objekty z eneolitu a doby bronzové zaujímaly střední část zkoumané plochy a byly patrné nejen v 0,5m mocné kulturní vrstvě, ale znatelně zasahovaly i do podloží. V jižní části plochy, kde se vlivem stavebních úprav hospodářského dvora kulturní vrstva nedochovala, byly zkoumány pozůstatky objektů z laténského období. Objevení laténských polozemnic zasahujících do sprašového podloží dokresluje dosavadní představu o struktuře a formě osídlení této oblasti v mladší době železné.

*
Výzkum v Praze – Kbelích

Archeologové v místě budoucího Obytného parku centrum Kbely prozkoumali unikátní polykulturní naleziště. Našli pozůstatky osídlení od doby eneolitu (cca 3. tisíciletí př. Kr.) až do novověku.

Archeologický ústav Praha, v. v. i. právě dokončil rozsáhlý terénní výzkum v centru pražské části Kbely, který započal letos v březnu. Výzkum pod vedením Mgr. Drahomíry Malykové byl prováděn jako záchranný. Na ploše cca 900m2, v místě bývalého hospodářského dvora a pivovaru buduje developerská společnost Ariupuana a.s. Obytný park centrum Kbely. Archeologové prozkoumali sídlištní jámy a pozůstatky osídlení z období eneolitu, mladší a pozdní doby bronzové, doby laténské a římské.

K nejzajímavějším nálezům patří mimo jiné sídlištní jáma s lidskou lebkou, připsaná štítarské kultuře (z doby asi 1050-800 př. Kr.). Výrazná kulturní vrstva z doby římské, která dosahovala mocnosti až 1,6m. V této vrstvě bylo objeveno velké množství keramiky včetně zlomků pocházejících z římských provincií a pozůstatky několika pecí. Významné je i objevení laténských polozemnic, které dokresluje představu o struktuře a formě osídlení této oblasti v mladší době železné.

Nálezy z období pravěku byly v těchto místech známy již dříve, ale rozsáhlost a rozmanitost naleziště archeology překvapila a vypovídá o významném postavení této, dnes málo známé části Prahy, na mapě historického osídlení. V současné době je hlavní etapa výzkumu dokončena, v průběhu roku 2008 by archeologové měli navázat opět předstihovým výzkumem v místě budoucích komunikací a požární zbrojnice.

Do textu byla zakomponována tisková zpráva Výzkum v Praze – Kbelích, 15.11.2007

*

*

Obr. 1: Odkryté základy novověké stodoly v jihovýchodní části zkoumané plochy.

Obr. 2: Výzkum kulturní vrstvy o mocnosti až 1,6m s nálezy z doby římské.

Obr. 3: Pohled na část zkoumané plochy s kulturní vrstvou a objekty z eneolitu, doby bronzové a laténské.

Obr. 4: Štítarská jáma obsahující množství keramických zlomků a zvířecí i lidské kosti.

Obr. 5: Lidská lebka bez spodní čelisti ve štítarské jámě 

Obr. 6: Laténská polozemnice.

Obr. 7: Laténská polozemnice.

Obr. 8: Výzkum pece z doby římské.

Obr. 9: Výzkum pece z doby římské.

Obr. 10: Kostěná šipka.