Hejna Antonín

* 20. 11. 1920 Úpice, † 26. 7. 1986 Praha

Antonín Hejna se narodil a rané dětství prožil v Úpici v Podkrkonoší. V letech 1931–1940 vystudoval klasické gymnázium v Praze – Bubenči, domů se vracel pouze na svátky a na prázdniny. Po maturitě se však musel vrátit domů – vysoké školy byly uzavřeny. Válku přečkal doma a již v létě 1945 se přihlásil na FF UK. Zvolil si učitelskou kombinaci čeština – latina, rozhodl se pro rychlé ukončení studia a kariéru středoškolského profesora. Po dvou letech se však situace změnila a Hejna přešel na odborné studium klasické archeologie a dějin umění. Odbornou archeologickou praxi získal v posledních letech studia na výzkumech v Olomouci a Nevězicích. Svá vysokoškolská studia ukončil diplomovou prací na téma Výtvarná interpretace řeckých mýtů – Pallas Athéna (1950). Po ukončení studia zamířil do Národní kulturní komise, pro kterou zpracovával průzkumy a soupisy památek, zároveň si doplňoval vzdělání v kurzech památkové péče.
Do Státního archeologického ústavu nastoupil Hejna v srpnu 1952 jako asistent a ihned zahájil práci na výzkumu husitského tábora v předpolí hrádku u Kunratic.
Po řadě menších výzkumů (např. klášter v Břevnově, tvrz Zvírotice, hrad Příběnice, dvorec v Trocnově ad.) vzbudil u odborné veřejnosti pozornost zejména rozsáhlý výzkum románské baziliky v Teplicích v letech 1954-1957.
V 60. letech se začaly rýsovat tématické okruhy, kterým se Hejna věnoval přednostně -jednalo se především o středověkou sakrální architekturu, výzkumy středověkých hradů, tvrzí a feudálních sídel. Z mnoha příkladů, zapadajících do této zájmové oblasti, jmenujme např. výzkum děkanského chrámu v Mostě (1970-1971), výzkumy hradů Dívčí Kámen (1962), Velešín u Krumlova (1974-1975) či Strakonic (1975-1976), ale také feudálního sídla Chvojen, či vývojově významného Týnce nad Sázavou (1969-1973). Přední místo mezi těmito výzkumy pak zaujímal hrad Vizmburk u Havlovic, kde Hejna pracoval od roku 1972.
Z Hejnových prací, které vznikly na základě vyhraněného zájmu o středověká sídla, jsou za klíčové považovány především studie, zaměřené na sídla feudální vrstvy, především pak na poznání jejich počátků.
Antonín Hejna byl obětavý, skromný a pracovitý, vlídný, citlivý člověk. Stál u počátků a prvních kroků jedné z nejmladších archeologických disciplín – středověké archeologie a podílel se i na budování Oddělení středověké archeologie v rámci Archeologického ústavu.

D (výběr): Hejna, A. – Radoměrský, P. 1958: Penězokazecká dílna v jeskyni „Mincovna“ na Zlatém koni u Koněprus. Památky archeologické 49, 513-558; H., A. 1961: České tvrze. Praha; H., A. 1965: Slovanské hradiště v Chebu. Cheb; H., A. 1965: K situační a stavební formaci feudálního sídla v Evropě. Památky archeologické 56, 513-583; H., A. 1966: Středověká vesnická keramika v Čechách. Sborník Národního muzea 20, č. 5; H., A. 1977: Založení a stavební vývoj kostela P. Marie v Mostě. Památky archeologické 68, 433-470; H., A. 1983: Příspěvek ke studiu malých opevněných sídel doby přemyslovské v Čechách. Památky archeologické 74, 366-436.
L (výběr): Smetánka, Z. 1980: Antonín Hejna – 60 let. Archeologické rozhledy 32, 561-568 (+B); Smetánka, Z. 1987: PhDr. Antonín Hejna, CSc. Archeologické rozhledy 39 (+B), 225-226.