Gnirs Anton

* 18. 1. 1873 Žatec, † 10. 12. 1933 Loket

Anton Gnirs se narodil do německy mluvící středostavovské rodiny v Žatci, po maturitě na chomutovském gymnáziu (1893) se zapsal na pražskou německou univerzitu. Zde studoval historii, geografii a germanistiku, svá studia zakončil doktorátem z filozofie historicko-geografickou prací o Germánii Claudia Ptolemaia (1898). Gnirsova odborná příprava odpovídala dobovému standardu postupně se profesionalizujících zájemců o archeologii.
Během studia složil Gnirs učitelské zkoušky a od školního roku 1899-1900 působil jako profesor Námořní reálné školy v chorvatské Pule. Ke starověkým památkám Puly vydal průvodce a stal se kustodem tamní Státní antické sbírky (1901). V témže roce byl jmenován zástupcem Rakouského archeologického ústavu pro jižní Istrii. V roce 1902 se Gnirs stal regionálním konzervátorem vídeňské Centrální komise pro památkovou péči. Jednalo se o čestný, tedy nehonorovaný úřad, jehož nositel sbíral informace o archeologických a stavebně-historických objevech, zasazoval se o jejich zachování a spoluorganizoval tvorbu muzejních sbírek. Širší prostor k odborné práci se Gnirsovi otevřel po roce 1908, kdy opustil řady námořnictva a stal se profesorem státní reálky v Pule a následně ředitelem reálky v Gorici. Jako renomovaný odborník, korespondující člen řady učených společností (např. Rakouského archeologického ústavu, Francouzské archeologické společnosti a Rakouského numismatického ústavu) pak mohl čerpat dlouhé studijní dovolené, během kterých prováděl archeologické výzkumy (výzkum katedrály v Aquileji).
Po válce se Gnirs vrátil do Čech a jeho další kariéra je spjata především s městem Loket, kde pracoval jako profesor Státního reálného gymnázia (1919-1926). Již na počátku 20. let navázal spolupráci se StAÚ a byl jmenován do funkce okresního konzervátora. Od roku 1925 byl pak Ministerstvem školství a národní osvěty poslán na dlouhodobou studijní dovolenou a přidělen k dispozici právě StAÚ. Jako státní konzervátor pro antické památky a pro české pohraniční oblasti vytvořil Gnirs soupisy uměleckohistorických památek okresů Loket, Teplá, Mariánské Lázně a Karlovy Vary, ale především provedl své nejvýznamnější archeologické výzkumy na území ČSR. V jihomoravském Mušově a slovenské Stupavě se zabýval studiem dokladů přítomnosti římských vojsk na československém území. Na počátku 30. let zkoumal jedinou císařskou falc v Čechách – Chebský hrad.
Anton Gnirs byl jednou z nejvšestrannějších a zároveň nejproduktivnějších osobností v české archeologii uplynulého století.

D (výběr): Gnirs, A. 1925: Karlsbad in seiner ältesten Vergangenheit. Karlsbad-Leipzig; G., A. 1927: Zur Frage vorgeschichtlicher Siedlungen im Franzensbader Moorland und in seiner Umgebung. Sudeta 3, 77-87; G., A. 1928: Ein Limes und Kastelle der Römer von der norisch-pannonischer Donaugrenze. Sudeta 4, 120-153; G., A. 1931: Římská stanice na Mušově. In: Zprávy Státního archeologického ústavu 2-3, 1929-1930, Praha, 9-29.
L (výběr): Horčička, K. (ed.) 2003: Pocta Antonu Gnirsovi. Loket; Sklenář, K. 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha 189-190.