Čižmář Miloš

ČIŽMÁŘ Miloš
* 17. 12. 1945 Brno, † 31. 7. 2012 Brno

Miloš Čižmář se narodil v Brně do rodiny, jež od dětství podporovala jeho zájem o historii, jeho dědeček i otec se věnovali národopisnému bádání. Už na základní škole se na výletech seznamoval s archeologickými lokalitami, během studia na gymnáziu (1960-1964) se účastnil archeologických výzkumů jako brigádník (Mikulčice). Studium prehistorie absolvoval na FF UJEP v Brně (1964-69) a zakončil jej obhajobou diplomové práce na téma Laténská pohřebiště na Moravě I-III. Po několika letech působení v Okresním muzeu v Prostějově (1969-1972) nastoupil do pražského Archeologického ústavu ČSAV, kde setrval až do roku 1977. Odtud pak přešel do Archeologického ústavu ČSAV v Brně a pracoval zde až do delimitace ústavů Akademie věd ČR v roce 1993. V tomto roce se aktivně podílel na vzniku a budování Ústavu archeologické památkové péče (ÚAPP) v Brně a stal se jeho ředitelem.
Odborně se Čižmář soustředil zejména na časné a pozdní laténského období, problematiku keltských pohřebišť, evidenci a dokumentaci moravských hradišť a mohylníků. Účastnil se a vedl řadu systematických terénních výzkumů, především laténských hradišť a sídlišť. Působil na výzkumu hradiska Závist u Prahy (1973-1977), pravidelně zkoumal oppidum Staré Hradisko (1983-1993), současně vedl výzkum hradiska Jičina – Požaha (1983-1988) a realizoval odkryv keltského sídliště v Bořitově. Kromě toho se podílel na zabezpečování rozsáhlých záchranných výzkumů při stavbě vodního díla Nové Mlýny na Břeclavsku nebo při budování trasy dálnice Brno – Holubice. Při objevu a výzkumu Němčic na Hané (2000) využil jako jeden z prvních archeologů spolupráce s amatérskými detektoráři, jejichž akce s úspěchem podchytil i na jiných lokalitách a jejich původce přivedl ke spolupráci s archeology.
Během své vědecké dráhy se Miloš Čižmář účastnil mnoha mezinárodních i domácích konferencí a sympozií, zároveň organizoval pravidelné konference o záchranných výzkumech na Moravě a ve Slezsku a podílel se na založení tradice každoročních, dnes již mezinárodních konferencí o době laténské (Keltové). Bohatá byla jeho ediční činnost, zahrnující obnovené vydávání moravského časopisu Pravěk (tedy jeho nové řady) a jeho monografických Supplement, podíl na obnovení řady Postavy moravské archeologie a vydávání přehledů výzkumů ÚAPP Brno. Jako vynikající pedagog zároveň působil na FF Masarykovy univerzity v Brně a na Slezské univerzitě v Opavě.
Miloš Čižmář byl vynikajícím znalcem moravské archeologie i laténského období obecně, zároveň však odborníkem se širokým rozhledem a znalostmi o moravském materiálu a nových nálezech, a to v širších evropských souvislostech. Byl to dobrý člověk, skromný, spolehlivý a přátelský.

D (výběr): Čižmář, M. 1978: Keltské pohřebiště v Makotřasích, okr. Kladno. Památky archeologické 69, 117-144; Č., M. 1984: Keltské oppidum Staré Hradisko. Historie výzkumů. Prostějov; Č., M. 1987: Laténské sídliště ze Strachotína, okr. Břeclav. Památky archeologické 78, 205-230; Č., M. 1989: Pozdně laténské osídlení předhradí Závisti. Památky archeologické 80, 59-122; Č., M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská). In: Pravěké dějiny Moravy, Brno, 380-423; Č., M. 2003: Laténské sídliště v Bořitově. Pravěk-Suppl. 10, Brno; Č., M. 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Brno.
L (výběr): Sklenář, K. 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, 122-124; Venclová, N. 2012: Uprostřed práce odešel Miloš Čižmář. Archeologické rozhledy 64, 798-99; Podborský, V. 2014: Za Milošem Čižmářem. In: Čižmářová, J. – Venclová, N. – Březinová, G. (eds.): Moravské křižovatky. Střední Podunají mezi pravěkem a historií. Brno, 12-14.