Šolle Miloš


* 11. 12. 1916 Praha, † 14. 11. 2004 Praha

 

margin: 0px 20px 23px 0px;Miloš Šolle se narodil jako pátý syn do rodiny ředitele Hypoteční banky. Studium Arcibiskupského gymnázia v Praze zakončil maturitou (1936) a v témže začal studovat klasickou, křesťanskou a prehistorickou archeologii na FF UK. V roce 1939 nastoupil Šolle do Státního archeologického ústavu jako stipendista v konceptním a odborném oddělení Vědecké a všeobecné služby a zůstal zde i po uzavření vysokých škol. Získal první terénní zkušenosti pod vedením ředitele J. Böhma, především na výzkumu Budče (1941). Jeho práci v ústavu přerušilo až totální nasazení u firmy Deutsche Lufthansa v Praze v letech 1944–45.

Univerzitní studium ukončil Šolle  na základě disertační práce Geometrický styl v Řecku (1945) a získal, jako první archeolog po válce, titul PhDr. Téma dále rozpracoval a doplnil při studijní cestě po Itálii a publikoval pod názvem Počátky helénské civilizace (1949). Práce však byla krátce po svém vydání stažena z veřejného prodeje pro své nemarxistické pojetí. Po únoru 1948 byl Šolle pro své netajené křesťanské přesvědčení považován za „kádrově defektního“.  Po politických prověrkách už nesměl zastávat jakékoliv vedoucí místo v AÚ ani vyučovat na univerzitě.

V průběhu 50. let se Šolle zaměřil na raně středověkou problematiku. V rámci státem podporované koncepce výzkumu slovanských hradišť byl pověřen vedením výzkumu Staré Kouřimi (1948-1958). Zásadní a unikátní objevy na této lokalitě, především výzkum opevnění, objev halové stavby a knížecího pohřebiště, ovlivnily zásadním způsobem jeho další odborné zaměření. Po omezení prací na Staré Kouřimi se jeho vědecký zájem soustředil na další lokality kouřimského mikroregionu (hradiska u sv. Jiří a sv. Vojtěcha). Celkový shrnující pohled na problematiku Kouřimi a hlavní výsledky archeologických výzkumů přinesla jeho kniha Kouřim v průběhu věků.

Souběžně s výzkumem kouřimských lokalit se Šolle postupně zaměřil na další významná slovanská centra (Hradsko u Mšena, Budeč). Pokusil se vyřešit otázku lokalizace Canburgu, ve druhé polovině 70. let předložil rozsáhlou práci Hradská centra a hřbitovy, která však z ideových důvodů nebyla publikována (uložena v Archivu nálezových zpráv). Po pozdějších úpravách vyšla pod názvem Staroslovanské hradisko (1984). V 70. letech se  Šolle účastnil týmového průzkumu budečského hradiště, kde se zaměřil zejména na opevnění a sakrální stavby.

Miloš Šolle byl nejen vynikajícím odborníkem na slovanské období, patřil také k nemnohým odborným pracovníkům Archeologického ústavu, kteří zpracovali výsledky všech svých terénních výzkumů. Kolegové a spolupracovníci si Miloše Šolleho vážili pro jeho zásadovost a pevný charakter, otevřenost a laskavost.

 

 

P: Archiv AVČR, fond Státní archeologický ústav 1919-1952.

D (výběr): Šolle, M. 1949: Počátky helénské civilisace. Praha. Š., M. 1981: Kouřim v průběhu věků. Praha. Š., M. 1996: Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu. Praha. Š., M. 1998: Hradsko na Kokořínsku – Canburg franských análů. Praha. Š., M. 2000: Po stopách přemyslovských Děpolticů. Praha.

L (výběr): Váňa, Z. 1976: Jubileum PhDr. Miloše Šolla, CSc. AR 28, 667-8; Princová, J. – Nechvátal, B. 1997: Miloš Šolle osmdesátníkem. AR 49, 175-77; Nechvátal, B. 2006: Zemřel Miloš Šolle. AH 31, 445-46.

  • Print
  • PDF
  • email
  • Google Bookmarks
  • Facebook
  • LinkedIn
  • RSS
  • Twitter