Zotz Lothar Friedrich


* 6. 12. 1899 Heitersheim, † 12. 2. 1967 Erlangen

 

margin: 0px 20px 23px 0px;Lothar Friedrich Zotz pocházel z jihozápadního Německa. Po válce vystudoval zoologii a geologii na univerzitách v Basileji a Freiburgu (1920-24). Výzkumy prováděl už jako asistent Geologického ústavu Freiburské univerzity (1926), v letech 1929-1930 pracoval jako archeolog v Zemském muzeu v Hannoveru. Odtud odešel do Vratislavi na Zemský úřad pro péči o pravěké památky (1930-37). Po krátkém působení v Berlíně (Zemský úřad pro pravěk, 1938) byl jmenován mimořádným profesorem Pravěkého semináře na Německé univerzitě v Praze (1939).

Z této pozice výrazně ovlivňoval dění v oboru archeologie na území Protektorátu Čechy a Morava. V letech 1940-41 byl pověřen úkolem sjednotit archeologickou památkovou péči s říšskou, výsledkem čehož bylo vládní nařízení č. 274/1941, které poprvé uzákonilo ochranu nálezů. Zároveň podporoval zapojení české, moravské, ale i slovenské archeologie do projektu SS Dědictví předků (Ahnenerbe). Ve stejné době byl Zotz pověřen správou soukromého Jírova archeologického muzea na Hanspaulce a odborným zpracováním jeho sbírky. Poté, co bylo oficiálně zastaveno vydávání českých odborných časopisů, založil a řídil časopis Altböhmen und Altmähren (1941). V roce 1942 byl Zotz jmenován do čela nově vytvořené Badatelské rady pro pravěk při Archeologickém ústavu, která měla za úkol koordinovat veškeré badatelské aktivity v protektorátní archeologii. Prioritou se měl stát výzkum germánského osídlení.

V letech 1941-43 vedl Zotz některé terénní výzkumy a průzkumy na území Protektorátu (jeskyně Českého krasu) i Slovenska (Moravany, Stráže). V roce 1943 byl povolán do wehrmachtu, po válce už se do Prahy nevrátil.

Lothar Zotz byl kariérním nacistou (členem NSDAP od 1933), zároveň exponentem organizace Ahnenerbe. V době svého působení na německé univerzitě se ostře vymezil vůči Borkovského studii o nejstarší slovanské keramice, na niž reagoval vydáním vlastního spisu (1940). Po uzavření českých vysokých škol zakázal zaměstnávat v ústavu vysokoškolské studenty (1941). Přesto mu však ředitel ústavu J. Böhm vystavil potvrzení o bezúhonném chování během jeho působení v Praze v letech 1939-45.

 

 

P: Archiv AV ČR, fond Státní archeologický ústav 1919-52.

D (výběr): Zotz, L. F. – von Richthofen, B. 1940: Ist Böhmen-Mähren die Urheimat der Tschechen? Leipzig; týž, 1944: Von den Mammutjägern zu den Wikingern. Leipzig.

L (výběr): Postavy pražské archeologie. Lothar Zotz. www.muzeumprahy.cz (8. 9. 2014). Vencl, S. 2002: Lothar Zotz: O něm a o nás. AR 54/4, 837-850. Hlava, M. 2017: Jaroslav Böhm a Lothar Zotz. Kapitola z dějin Státního archeologického ústavu. Archeologie ve středních Čechách, 21/1, 17-45.

 

  • Print
  • PDF
  • email
  • Google Bookmarks
  • Facebook
  • LinkedIn
  • RSS
  • Twitter